Kalendář nás upozorňuje, že již několik dní je jaro, ale paní zima ne a ne opustit naše hory a připravuje nám nejedno překvapení v podobě sněhových vánic. Jakmile ale odtají poslední sněhové kupice, začne se konečně probouzet jaro a s ním první jarní bylinky.
latinský název: Petasites hybridus
lidové názvy: koňské kopyto, lopušnice, sluneční klobouk, velký podběl
Devětsil patří mezi první ozdoby ožívající přírody. Ještě úplně neroztál sníh a kolem potoků a na mokřinách se začínají objevovat jeho narůžovělé hrbolky. Nejúčinější částí devětsilu je sice kořen, ale téměř stejné účinky má i květ. Už v antice se devětsil používal při morových epidemiích a ohoou za to jeho desinfekční a hojivé účinky. Dnes se používá hlavně při kožních onemocněních, při kašli a chrapotu, horečce, dušnosti, dně, hemoroidech, k tišení křečí nervového původu a také dokonce k uvolnění při epileptických záchvatech. Je močopudný a potopudný. Blahodárně působí rozmačkané listy, pokud je přiložíme na bolavá místa při revmatických bolestech, na zanícené žíly, otoky, vyvrtnutí a jiné svalové bolesti. Devětsil má velmi širové možnosti využití a přisoudit této rostlince devěs léčivých sil není vůbec přehnané.
Čaj z devětsilu
Zarovnanou čajovou lžičku devětsilového kořene namáčíme 12 hodin ve 1/4 litru vody, potom výluh zahřejeme, scedíme a po doušcích vypijeme. Tohoto čaje bychom vypít více než dva šálky denně - to nám doporučuje rakouská bylinářka Maria Treben narozená u nás v Čechách.
latinský název: Tussilago farfara
lidové názvy: babuše, celník, chlapina, lepušice, líčko Panny Marie, májík, mateří líčko, oko Kristovo, podbílek podkovka, úbytník
Jedny z prvních květů, které zahlédneme jsou žluté střapaté hlavičky podbělu. Je až neuvěřitelné jak dokáží pozlatit okraje cest, rumiště a neupravené kouty naší přírody. Pokud si podběl chceme nasbírat musíme na dvakrát. Květní hlavičky nasbíráme hned brzy z jara, ale na listy si musíme počkat na mnohem pozdější dobu a to až konec května a začátek června. Už Hippokrates věděl, že podběl utišuje suchý kašel a proto jej Řekové i Římané nazývali kašlová rostlina. Po plicníku je podběl další výbornou bylinou na mnoho druhů onemocnění plic. Léčí průduškové astma, zápal plic, těžký dech, chronická onemocnění dýchacích cest, kašel, zahleněné plíce i průdušky. Povzbuzuje organismus a zlepšuje chuť k jídlu. Spařené a rozmačkané listy se přikládají tmavší stranou na špatně se hojící rány, záněty žil, popáleniny, bolavé kouby a také na bolestivá místa při revmatu a dně. Výborný je obklad podbělovými listy při poštípání hmyzem.
Podběl obsahuje kromě užitěčných i některé nebezpečné látky a proto ho užíváme během potřeby a nepreventivně.
Čaj z podbělu
Vrchovatou čajovou lžičku podbělového listu a květu na jeden šálek čaje spaříme horkou vodou, necháme půl minuty vyluhovat, scedíme, smícháme s trochou medu a po doušcích vypijeme během dne několik šálků co nejteplejšího čaje.
Šťáva z podbělu pro léčbu astmatu
Čerstvé listy podbělu vymačkáme v odšťaňovači. Denně užíváme dvě až tři čajoé lžičky čerstvé šťávy rozmíchané ve skleniciteplého mléka.
latinský název: Hepatica nobilis
lidové názvy: podléška
Jaterník a jeho modrofialové kvítky jsou osdobou stinných lesů. Jednotlivé květy kvetou jen týden, během té doby lupínky stále rostou a dosahují až dvojnásobné velikosti. V deštivém počasí a k večeru se sklánějí k zemi a zavírají se, ale když se ráno vyčasí, ukáží se opět v plné kráse.Jaterník je velmi cenná rostlinka a proto je lepší ho pěstovat a v přírodě ho chránit. Správná doba sběru není v době největší krásy , ale až trochu později, koncem kvetení, kdy už vyrostly i listy - ty jsou hlavní léčivou částí. Na rozdíl od většiny léčivých bylin nemá jaterník starou ani slavnou historii. Jeho latinské pojmenování vychází z toho, že se rostlina užívala při onemocnění jater.
Je prvořadým lékel při tvrdnutí, zánětu, zvětšení, rozpadu a slabé funkci jater, pomáhá při různých onemocněních tohoto životně důležitého orgánu. Většina bylinek vhodná k léčbě jater prospívá i žlučníku, a tak je to i u jaterníku. Zastavuje tvorbu kamenů a písku v žlučových cestách, léčí podrážděný žlučník i slezinu, slouží jako močopudný prostředek, na čištění krve v moči.Užíváme ho také při bronchitidě a onemocnění horních cest dýchacích - uvolňuje hleny a usnadňuje odkašávání. Dále se doporučují čerstvé listy zevně na rány, pohmožděniny a otoky, což je velmi výhodné, neboť v době kdy už vykukují listy jaterníku většina rostlin ještě klidně spí. Ještě na závěr pozor na záměnu jaterníku s kopytníkem evropským.
Čajová směs na jaterní potíže
(list jaterníku, nať řepíku, kořen pampelišky, kořen čekankya nať benediktu) to vše smícháme ve stejné poměru. Dvě polévkové lžíce směsi zalijeme 1/2 l vroucí vody a necháme přikryté asi 20 minut vyluhovat. Přecedíme a pijeme dvakrát až třikrát denně nalačno 20-30 minut před jídlem.