Čaje a použití čajů v bylinkářství

Čaje a použití čajů v bylinkářství

Historie nám ukazuje, že nemoci jsou staré jako lidstvo samo. Lidé se už odpradávna zajímali o bylinné léčitelství. Snažili se ubránit nemocem a smrti. I s ní je také spojováno mnoho rostlin, jako například vrba, kterou Řekové považovali za bránu do podsvětí. Také směs santalu a pelyňku měla zklidnit mrtvé duše a vyprovodit je. Velký význam pro šíření léčebných metod měli dávní kouzelníci a šamani.

My se dnes zaměříme na základní a nejjednodušší výrobek z bylin a tím je bylinný čaj, který se k účelům léčby využívá již mnoho tisíciletí. Nejstarší nálezy léčivých rostlin jsou celosvětově z období okolo roku 4 000 př. n. l., ale teprve 2 700 let př. n. l. byl napsán první herbář. Bylo to v Číně, na dvoře císaře Shen-Nunga. O několik stovek let později se léčivé byliny a koření díky obchodním karavanám dostaly do celé Evropy. Hlavní zásluhu na poznání jejich účinků měli Řekové. Už tehdy Hippokrates dokázal, že hlavní díl na léčbě má příroda, a tato moudrost se zachovala do dnešních dnů. Šesté století přineslo základy benediktinského řádu a jejich pověstných zahrad. Přičinliví mniši pod heslem „Modli se a pracuj" rozšířili používání mnoha léčivých bylin.                                                        Ve 14. století byl obdivován lékař Gallenos, ale jeho recepty a knihy převážně zmizely nebo shořely. O šíření dalšího vědění se postaral vynález knihtisku. Herbáře a bylináře ale vycházely až od 16. století. Zvučné jméno v oblasti přírodní léčby má bavorský kněz Sebastian Kneipp, jehož kúry z 19. století jsou využívány dodnes.


Neexistuje univerzální rada, kdy se má čaj pít. Používáme-li čaje v malých dávkách, je účelné ho pít na lačný žaludek, lépe se vstřebává. Pití se doporučuje obyčejně po jednom šálku ráno asi čtvrt hodiny před snídaní a potom odpoledne kolem 17. hodiny. Máme-li předepsány tři šálky denně, pijeme poslední bezprostředně před spaním. Potopudné čaje se pijí teplé až na lůžku. Projímavé čaje se pijí na noc; účinek se zpravidla dostavuje po 8 – 10 hodinách. Před použitím čajové směsi dobře promícháme, protože bylinky nejsou stejně těžké. Těžší složky, například kousky kořenů, propadají dolů a odebraná horní část čajoviny nemá správný poměr jednotlivých složek.                                                                                                                                

Na každý organismus neúčinkují bylinky stejně. Co někomu snadno pomůže, na jiného nezapůsobí. Proto je třeba účinky na vlastním organismu vyzkoušet a v případě potřeby použít jinou, podobně účinkující bylinu.

Obecně platí - pokud ovšem nemáme stanoveno jinak - že:
léčivý bylinný čaj se má užívat obecně minimálně 3 týdny, nejlépe však 6 týdnů. Účinek léčivého bylinného čaje by mněl pacient pocítit u běžných problému až za týden nebo 14 dnů užívaní. Proto je důležité užívat léčivý bylinný čaj delší dobu, nejlépe okolo 6 týdnu. Pokud je pacient spokojen a léčivý bylinný čaj účinkuje, může takovou to kůru opakovat ještě několikrát. Musí se však vždy udělat aspoň 3 týdenní přestávka. Léčivý bylinný čaj tedy nemá cenu užívat jen jeden den, protože tak krátká doba žívání se mine účinkem.

Bylinkové čaje se rychle kazí, proto připravujeme dávku jen na jeden den. Skladujeme je v chladničce a ohřejeme vždy jen část na jedno vypití. Čaje, které se pijí často v malých dávkách (například na průdušky), udržujeme teplé v termosce.                                                                                                                                                                                                                                            Doporučuje se osladit některé čaje medem nebo tmavým či hroznovým cukrem. To neplatí u diabetiků, pro něž  čaj připravíme bez oslazení nebo použijeme diabetické sladidlo.                                                    

Přípravu čajů můžeme rozdělit na tři druhy:
1.MACERÁT výluh bylin za studena. Připravuje se tehdy, když se požadované léčivé látky varem rozkládají. Byliny se přelijí šálkem vody a ponechají se 3 – 12 hodin, někdy i několik dnů stát za občasného zamíchání při pokojové teplotě 15 – 20°C. Takovým způsobem se připravují maceráty z bylin obsahujících sliz a škrob, tedy např. lněného semene, kořenu ibišku, sladkého dřeva, ale také kořene kozlíkového.
2.NÁLEV je zpravidla za tepla získaný vodný výluh. Byliny se přelijí vroucí vodou, nádoba se přikryje a na teplém místě nechá stát asi 15 minut. Nálev se pak scedí. Tak lze připravit nálev ze siličných rostlin, jako např. z máty, meduňky, šalvěje, anýzu, fenyklu, kmínu apod. , stejně tak ze zeměžluči, heřmánku, pelyňku, lipového květu aj.
3.ODVAR je to zpravidla za varu získaný vodný výluh bylin. Rostlinné části se přidají do příslušného množství vody obyčejné teploty a v přikryté nádobě se zahřejí do varu na 10-15 minut. Čaj se ponechá ještě cca 15 minut stát, pak se scedí. Tímto způsobem se připravují nápoje z tvrdých rostlinných částí, např. ze dřev, kůry a kořenů, pokud neobsahují větší množství silice.

A tady je pár receptů na naše zimní neduhy:

Zázvorový čaj s citronem proti nachlazení

Příprava zázvorového čaje je jednoduchá. Stačí zalit pár plátků oloupaného zázvoru horkou (asi 90°C) vodou. Po chvíli, když čaj zchladne, aby se dal pít, ho doplňte citronem a medem a zvolna popíjejte.


Zázvorový čaj s heřmánkem proti chřipce

Kousek oddenku zázvoru, který zbavíte slupky a nastrouháte do konvičky, přidáte pár kvítků sušeného heřmánku, který vám při nachlazení pomůže snížit horečku a utišit nepříjemné pálení sliznice či bolesti kloubů a hlavy. Čaj přelijete vařící vodou, necháte vyluhovat, poté scedíte a popíjíte po doušcích. Čaj je potřeba pít co nejteplejší. Je také ideálním zahřívacím prostředkem v mrazivých zimních dnech.

Důležitou součástí lahodného léčivého nápoje je kvalitní včelí med, bez kterého by to rozhodně nebylo ono.


Ořechový čaj

Výborný je na dráždivý suchý kašel. Vyloupejte 12 vlašských ořechů, namočte je do půl litru vody, nechte louhovat 4 hodiny, potom je 30 minut vařte a dolévejte, abyste měli pořád půl litru vývaru. Pijte opět slazené medem. Po dvou dnech byste měli začít odkašlávat. 


První pomoc při horečce

Zapomeňte na antipyretika a nechte své tělo pořádně vypotit. Pomůže vám k tomu lipový čaj. 

Čaj je potřeba pít úplně horký a opět ideálně oslazený kvalitním včelím medem. Kromě podpory pocení vám lípa také utiší kašel a podpoří vykašlávání hlenů. Podobné účinky má také černý bez, podběl nebo mateřídouška. Zmíněné bylinky se mohou užívat jak samostatně, tak ve směsích.


A na závěr

Vitaminová bomba, která zažene každý bacil ;-) Půlku sáčku kysaného zelí zakapejte olivovým olejem, přidejte najemno nakrájené dva kusy jarní cibulky, jednu červenou papriku nebo kapii, lisované dva stroužky česneku, promíchejte a nechte odstát tak hodinu dvě. Přidat můžete k jídlu nebo sníst samostatně jako salát. Dostane vás zase do kondice!